Nose target a my

6. září 2007 v 16:13 | by KaTachyon |  Agility
Podle návodu Susan Garrett v Shaping Succes jsem se rozhodla předělat Wayovi zóny z obyčejného two-on-two-off na 2on2off s nose targetem, tedy že skončí pes zadníma nohama na zóně, předníma na zemi a bude se dotýkat čumákem země. Jak Susan Garrett dělá nose target jsem už ve zkratce psala zde na blogu, teď ještě budu psát, jak se to daří nám s Wayem.
Pořídila jsem si podle doporučení čtvereček z plexiskla, vybavila se clickerem a nalámanými sušenými plícemi, vyhodila jsem ostatní psy a dala se do práce.

Nejdřív jsem držela čtvereček v ruce, nic jsem neříkala ani nedělala, jen jsem dřepěla tak, aby se Way mohl targetu snadno dotknout. Protože už dlouho děláme hand target (čumákem se mi dotýká dlaně, je to první věc, co většinou učím psy na clicker), dotkl se targetu, a když jsem mu za to klikla a odměnila ho, nabízel mi to pokaždé. Postupně jsem dávala ruku s targetem blíže a blíže k zemi, až jsem položila target na zem a ruku jsem dala pryč. Když se Way ale místo targetu na koberci dotkl mé ruky, došlo mi, že jsem si myslela, že ho odměňuji za dotýkání a targetu a on byl přitom odměňován za dotýkání se ruky.

Protože se Way targetu na zemi nevšímal, vzala jsem ho opět do ruky, ale tentokrát tak, že jsem ho neměla v dlani, ale jen jsem ho prsty držela za okraj. Dlaň jsem přitom neměla otevřenou, takže tak Way přišel o možnost dělat hand target a začal zkoušet, k čemu je ta průhledná věcička. Když se do ní dobře strefoval, zase jsem jí pokládala na zem a tentokrát rychle pochopil, že se má targetu dotýkat, i když leží na zemi.

Už při dalším pokusu se Way naučil udělat u targetu poklonu tak, že ho měl mezi předníma nohama a položil si na něj bradu. Když jsem neklikla ihned, snažil se ze mě klik vymámit tím, že po targetu bradou šmejdil. Přemýšlela jsem, jestli bych neměla tohle nechat jako target pozici a rozhodla jsem se, že zatím ano (s clickerem není problém kdykoli cokoli přeučit). Zkoušela jsem i to, že jsem ho nechala k targetu běhat za větší dálky a to tak, že když se ho dotkl, klikla jsem a odměnu mu hodila o kus dál. Když ji spolkl, musel k targetu přijít z větší dálky. Protože ho špatně viděl, raději jsem target zvedla a zase položila, než ke mně přiběhl. Pořád se u targetu stavěl do poklony, ve zbrklosti si občas target zastčil pod nohu a pak ho lovil. Občas na něj i šlápl a někam si ho odsunul. Jinak to ale dělal celkem hezky, tak jsem ho u toho nechala.

Zase jsem se vrátila k Shaping Succes a s nemilým překvapením jsem zjistila, že Susan nedoporučuje, aby se psi učili k targetu běhat, protože příliš zatěžují přední nohy místo zadních, jak by to měli dělat na zónách a navíc že nedoporučuje, aby psi chytali target packama. Často se jim totiž stane, že si target někam odpinknou a pak ho honí všude možně, místo toho, aby stáli v klidu. Tak jsem se rozhodla, že to budu muset trochu upravit a že he nenechám dělat poklonu. Na zóně si pak bude moci stát, jak mu to bude vyhovovat, ale zatím se budu soustředit jen na to, aby se dotýkat targetu nosem a ne packami. Taky mu target budu dávat blízko a nebudu chtít, aby za ním běhal.

Waye dost zmátlo, že teď za poklonu u targetu nic není, ale snažila jse si klikat, jakmile sklonil k targetu hlavu, aniž by po něm hrábl. Bohužel se mi to dost často nedařilo a Way, popuzený z nedostatku jasných informací, se snažil i do targetu kousat. To se mi moc nelíbilo, tak jsem ho jen upozornila klidným "Wayi". Podíval se na mně a pak zkusil něco jiného.

Protože jsem musela klikat hodně brzy, abych mu neupevnila poklonu, ale jen nos, přestal se Way targetu dotýkat a jen předstíral, že na něj dává čumák. Takže jsem si musela k němu dřepnout a dát hlavu až k zemi, abych viděla, jak na tom je s dotykem. Waye jsem navíc kdysi učila točit se na bedně tak, že na ní stál předníma nohama a zadníma ji obcházel, a o to samé se snažil i teď, takže mi výhled na přední packy často zakryl jeho chlupatý zadek.

Začala jsem dělat i to, že jsem do cvičení zapojila i hraní s hračkou. Nejdřív cvičím intenzivně jen na pamlsky, pak si s ním chvíli hraji, pak cvičím na hračku a pak si s ním dlouho hraju. Naše předsíň není velká, ale Way hrozně miluje, když se před ním snažím utéci (s jekotem jako: "Pomóc! Mars útočí!") a on na mně může skákat a s vrčením mi cpát kroužek do břicha. Prostě nehorázně blbnem, provokujeme se, běháme a přetahujeme se, takže doufám, že nadšení ze hry se postupně přenese i na target, když bude pravidelně následovat po cvičení.

Teď jsem dělala takovou pátou nebo šestou lekci (10 - 15 minut dlouhé) a Way už ztrácí tendenci si k targetu lehat, ale sklání se k němu a když nekliknu, tak s ním zkouší jezdit čumákem po podlaze. Ještě pořád má tendenci přišlápnout si ho jednou packou, ale i toho se časem doufám zbavíme. zatím nemá tendenci do targetu opakovaně ťukat, ale pokud si budu myslet, že neztratí na rychlosti, když se za targetem požene a "přišpendlí" ho k zemi, nebudu zkoušet ho to naučit. Každopádně mu vidím na očích, že ho to začíná bavit.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jana Jana | E-mail | Web | 6. září 2007 v 18:14 | Reagovat

Ahoj Kaco,

postupovala jsem stejne, tak jako ty a taky jsem nejdriv resila problemy typu - hrabe na target packou nebo jen naznacuje, ze se targetu dotkne, resila jsem to pomocnikem - ktery klikal za me a dival se na psa zboku. Target jsem davala tesne za zonu - na zem. Na koberci v hale ho moc dobre nevidela a casto si ho odpinkla i nosem, tak jsem na nej pripevnila oboustranou lepenku, aby na zemi drzel, v trave to bylo lepsi. Taky jsem si Susanin navod nejdrive poradne neprecetla a posilala jsem ji na target na zemi i z dalky. Ale prijde mi, ze to nicemu az zas tak nevadilo. Kdyz uz ji to slo, presla jsem na kladinu - stavela jsem ji tak 30 cm od konce tak, aby na target dobre videla. Pak jsem postupne zvetsovala vzdalenost a menila pozice - pred psem, za psem u psa a casto jsem na klikani pouzivala pomocnika, protoze jsem presne nevidela, jestli se targetu dotyka. Od zacatku jsem neplanovala, ze bych chtela delat zastavovanou zonu, chtela jsem spis zbihane. Postupem casu s jeji zrychlenim jsem se rozhodla, ze budu klikat i na dotek packou, coz nam nakonec vyhovovalo mnohem vic. Ted jsme absolovali prvni dvoje zavody a zony jsme meli na 100%, jenze je to jeste moc maly "vzorek" na to, abych rekla, jestli to finguje nebo ne. Navic jsem se o ni strasne bala, aby se mi nezranila, kdyz zatim nema zkusenosti s ruznimi druhy zonovek, tak jsem se ji pred kazdou snazila falesnejma otockama apod. zbrzdit, takze nebehala moc rychle a nevim, jak by to fungovalo v plne rychlosti. Mozna se tedy casem vratime k cistemu "nose targetu".

2 Mossi N lAxono Mossi N lAxono | E-mail | Web | 18. června 2017 v 20:56 | Reagovat

He was on his toes and produced a very good impression on them.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama