Tanec s Tachyonem

3. září 2007 v 20:06 | by KaTachyon |  Dogdancing
Psala jsem tenhle článek v květnu 2005, kdy jsem se chystala na první závody v Blansku. Připravovala jsem si freestylovou sestavu, i když tehdy se na divize ještě nehrálo. Snad neuškodí, když prozradím, že mi Way ještě před soutěží vykoupal v potoce a když jsme nastupovali, tak mi utekl a udělal si kolečko po zimním stadionu, zřejmě jako rozcvičku. Tím ale jeho výmysly skončily a i přes drobné chybičky jsme získali druhé místo.

Jak vyplývá z názvu, dělat partnera někomu, kdo je rychlejší než světlo, není vůbec jednoduché. Ale stejně jsem se o to pokusila. Já vlastně neměla ani moc na vybranou, protože Way projevil přání nelenošit, a když Way projevuje přání, tak dělá z domu kůlničku na dříví.
Nevycválané štěně, první závody, dobrý nápad, nic moc realizace. Několikrát jsem měnila hudbu, při vymýšlení choreografie jsem se s nějakým rytmem neobtěžovala s tím, že za a) ho neslyším, za b) se do něj stejně netrefíme. Rekvizitu jsem získala týden před soutěží. Je to toreadorský prapor, tedy spíše praporek, protože, jak se zdá, celá Praha trpí tragickým, dá se říci až fatálním nedostatkem obyčejné červené látky, tak jsem si musela vystačit se zbytky.
Rozhodující okamžik - první pořádný trénink celé choreografie v jednom kuse (i když bez hudby, protože ta je pro mě nerealizovatelná.) s rekvizitou na našem hřišti. Překvapil mě a nadchnul - štěkal jenom dvakrát a navíc se nechal okřiknout. Kupodivu oproti svému předchozímu dojmu jsem si nepřipadala jak totální magor a mávání praporem nečekaně vypadalo celkem zajímavě. Neříkám, že mi všechno udělal, jak to bylo naplánované, to ani zdaleka, ale jemu se to líbilo, mně se to líbilo, byla to ohromná legrace, div jsem se nepopadala za břicho, když jsem na něj "nenápadně" gestikulovala, ať nechá na zemi tři tlapy místo dvou.
Po zralé úvaze jsem se rozhodla provést několik změn. Za prvé - zkrátit interval mezi sudy, protože má tendenci se předbíhat. Úplně jsem zavrhla ukradení praporu rebelantským psem a následně jeho vrácení. Way totiž prapor vyplivne v naději, že dostane za odměnu uzel, a pak také proto, že za tu krátkou chvíli se v látce zčistajasna objevilo pár dírek a naprosto nevysvětlitelně byly v dřívku díry hluboké tak, že by se v nich ztratil Mariánský příkop.
Sice mi na soutěži bude řvát třikrát víc, ale dneska byl trénink bezvadný. Až budu přemýšlet o svých tanečních úspěších, po uřvaném psovi na závodech ani nevzdechnu, ale vzpomenu si na tenhle zážitek, který podle mě splňoval vše, proč vlastně se psy tanec děláme - radost z pohybu, vzájemného respektu a spousty psiny.
Dnešní trénink definitivně změnil mé plány, ohledně mého jednání po první soutěži. Oproti předchozímu rozhodnutí, že psa umlátím tyčí a pak se přestěhuji na druhý konec zeměkoule, ho nyní jenom umlátím tyčí. Proč bych se taky kvůli takovému uštěkanému a uuzlovanému (ekvivalent k umíčkovanému, jenže my si hrajeme s uzlem) šílenci měla namáhat se stěhováním ;-)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ремонт холодильников lAxono Ремонт холодильников lAxono | E-mail | Web | 9. května 2017 v 15:48 | Reagovat

In other words, you refused to do it for her.
You should be ashamed of yourself.

2 Rrepair lAxono Rrepair lAxono | E-mail | Web | 29. května 2017 v 2:13 | Reagovat

His business went from bad to worse.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama