Leden 2008

Jak vlastně trénovat

30. ledna 2008 v 22:03 | by KaTachyon |  Agility
Tuhle mě na tréninku napadlo, jak je vlastně nejefektivnější trénovat? S dogdancingem si vím rady docela bez problémů, ale o agility znám tolik teorií a návrhů a mám zatím tak málo zkušeností, že prostě nevím, na co bych se měla zaměřit. Je lepší trénovat s trenérem nebo sám? Dělat sekvence nebo parkury? Snažit se vždycky běžet naplno? Mají se opravovat chyby? A když ano, jak? Kolikrát běžet jednu sekvenci?
Nevím, jestli vlastně někdo budete mít zájem o diskusi, nejspíš ne, ale kdyby přece, ráda se nechám inspirovat.

Zóny a my IX.

29. ledna 2008 v 13:42 | by KaTachyon |  Agility
Teď jsem nemohla zóny trénovat tak intenzivně, jak bych chtěla, jednak kvůli Wayově zranění (které je už naštěstí za námi), jednak kvůli nevhodnému počasí. K nose targetu nebo TouchBoardu jsem se dostala jen jednou za pár dní. Každopádně teď snad budu mít konečně příležitost to rozjet.

Neodměňujte chyby

26. ledna 2008 v 7:58 | by KaTachyon |  Clicker
Možná to zní hloupě, ale ve skutečnosti je to lehčí než se zdá. Vědomě bychom psa pochopitelně nikdy za chybu neodměnili, ale pokud se psovi něco nedaří, tak máme tendenci ho raději odměnit i za něco, co se cviku alespoň blíží. V Clean Runu vycházela série článků "Be Black and White With..." o zónovkách, stolu, slalomu... Pes buď něco udělá dobře nebo špatně, ale neexistuje něco mezi tím, žádné odstíny šedé. Chování, které chcete a tím pádem ho chcete odměnit, je například na zóně rychlé přeběhnuté celé překážky, rychlé a nezávislé zastavení na zóně v určité pozici nezávisle na vaší pozici/plynulé přeběhnutí zóny, které se pes na určitém místě dotkne alespoň jednou tlapkou. Chování, které nechcete, aby váš pes opakoval a tím pádem ho nechcete odměnit, je: pomalé překonávání kladiny, ohlížení se za psovodem, čekání na psovoda, nezastavení ve správné pozici/nedotknutí se zóny. Jenže se může stát, že už trénujete dlouho, chcete brzy skončit a svého psa omluvíte, že už je unavený, takže odměníte i nedokonalé chování.

Couvání k psovodovi

18. ledna 2008 v 19:06 | by KaTachyon |  Dogdancing
Na svých stránkách jsem psala, jak naučit couvání od psovoda. Kromě toho ale pes může couvat i vedle nohy psovoda nebo ke psovodovi. Pro couvání u nohy používám pořád povel k noze, ale couvání ke mně jsem učila na zvláštní povel.

Jednou možností je postavit si psa před sebe, pamlskem nebo hračkou ho otočit zády k sobě a tím, že pamlsek držím psovi před čumákem a zároveň si ho dávám blíž k tělu, pes před pamlskem ustupuje a projde mi mezi nohama, za což ho ohromě pochválím a odměním. Tak se pes postupně naučí na povel se otočit a zacouvat psovodi mezi nohy.
Tak jsem původně začínala couvání ke mně učit, ale když jsem Waye zkusila otočit z větší dálky, dospěl k názoru, že musí přiběhnout ke mně a otočit se až u mně. Takže jsem zvolila jiný postup, i když trochu podobný.

Samostatnost ve slalomu

12. ledna 2008 v 18:36 | by KaTachyon |  Agility
Ke článku o procvičování slalomu, zatímco psovod stojí nebo běží různě daleko a různým směrem, se dá připojit další procvičování a to totiž učení psa ve slalomu samostatnosti. Všech dvanáct tyček slalomu má pro psa tvořit jednu překážku a při jejím překonávání by se neměl nechat rušit pohybem psovoda nebo okolostojícími překážkami.

3 - 2 - 1 - Běž!

12. ledna 2008 v 18:07 | by KaTachyon |  Agility
3 - 2 - 1 - Běž! není odpočítávání odpálení rakety, ale hra pro agiliťáky. Je dobrá k učení odložení a rychlých startů, aktivní psy naučí trpělivosti a pohodlné psy rychlosti. Možná ji někteří z vás si ji vymysleli a hrají dávno, protože já jsem ji hrála už v době, kdy jsme s Cannym začínali a on potřebovat trochu povzbudit k rychlému startu. Kdysi jsem ji zkoušela hrát i s Wayem, ale bylo to s ním beznadějné, ať jsem dělala, co jsem dělala, startoval už při vyslovení "Tři!" Nedávno jsem si ji ale připomněla v Shaping Success a řekla jsem si, že naše "start line problems" můžu na procházkách řešit i bez překážek a k téhle hře jsem se opět vrátila.

Překážky jako odměna

11. ledna 2008 v 1:09 | by KaTachyon |  Agility
Možná jste to viděli na závodech, možná se to stalo právě vám. Když jde pes na parkur, zoufale se škrtí na vodítku se záměrem dostat se co nejblíže překážkám, pak se najednou sám pustí z odložení a běhá si mezi překážkami jak ho víceméně napadne, očividně nadšený světem a spokojený sám se sebou. Někdy se psovod snaží držet s ním krok a alespoň ho vytlačit na správné překážky, někdy se snaží zuřivě upoutat jeho pozornost a nastolit klid v soudní síni. Když má tým štěstí a doběhne, pes si vezme odměnu a psovod ho musí rychle chytnout, jinak by vyrazil na parkur i bez něj. Pokud psovod musí na parkuru po psovi skočit jako rugbyový hráč, většinou odcházejí bez dokončování trati, psovod nasupený, pes otrávený, že už nemůže běhat. Někdy je tohle chování způsobeno nedůsledností psovoda nebo snadnou rozptýlitelností psa. Ale pokud je jedním ze symptomů i odmítání hračky nebo pamlsků před během, někdy i po něm, je diagnóza jasná - pro psa neexistuje na světě nic lepšího než agility.

Zóny a my VIII.

4. ledna 2008 v 22:12 | by KaTachyon |  Agility
Tachyon byl o svátcích dost unavený, tak jsem světlejší chvíle využila konečně k nácviku TouchBoardu. S obloukem na áčku jsem taky trochu pokročila, i k nose targetu jsem se nakonec dčkala, takže jsem šokovala rodinu zprávou, že "Way umí i cválat!" (A oni si do té doby mysleli, že nejnižší rychlost, které je schopen, je trysk :-). )

Běhání psovodů pokročilých věkem

4. ledna 2008 v 21:06 | by KaTachyon |  Agility
Když jsem dělala průzkum v souvislosti se seniory psy, narazila jsem i na zmínku, že by bylo fajn, kdyby existovala kategorie i pro seniory psovody, stejně jako jsou závody pro juniory. Já myslím, že to není špatný nápad, juniory jsem si vždycky užívala, je to taková "jiná soutěž". I když si nemyslím, že by se z toho měla stát oficiální povinná kategorie, protože leckdy jsou pokročilí psovodi věkem pokročilými i v agility.
Často se mi ale v Clean Runu nebo na zahraničních fórech stává, že si psovodi, kteří už nemůžou běhat tak rychle jako jiní, nestýskají na to, že by se pro ně měla zavést speciální kategorie, ale řeší, jak nejlépe uspořádat vedení pro svého psa. Ono to je také proto, že věkový průměr závodníků v západních státech je o něco vyšší než u nás, tak jsou takové situace běžné.

Proč nemám ráda závody začátečníků a seniorů

4. ledna 2008 v 21:04 | by KaTachyon |  Agility
Občas se na internetových diskusích probírá otázka vhodnosti účasti na závodech začátečníků nebo veteránů. Závody začátečníků (teď mám na mysli spíše začátečníky-štěňata) jsou většinou otevírány od roka věku psa a psi překonávají kratší jednoduchou trať, většinou na snížených skokovkách a některých zónovkách, pokud jsou použity. Kategorie veteránů se stala dokonce oficiální, se sníženými skokovkami, áčkem a parkurem bez houpačky. Závody začátečníků tolik emocí nevyvolávají, na soutěže vetránů se už objevují vyhraněnější názory. Já považuji obě kategorie, jak tu neoficiální, tak tu oficiální, za nevhodné v takové podobě, v jaké se s nimi nejčastěji setkávám.