Překážky jako odměna

11. ledna 2008 v 1:09 | by KaTachyon |  Agility
Možná jste to viděli na závodech, možná se to stalo právě vám. Když jde pes na parkur, zoufale se škrtí na vodítku se záměrem dostat se co nejblíže překážkám, pak se najednou sám pustí z odložení a běhá si mezi překážkami jak ho víceméně napadne, očividně nadšený světem a spokojený sám se sebou. Někdy se psovod snaží držet s ním krok a alespoň ho vytlačit na správné překážky, někdy se snaží zuřivě upoutat jeho pozornost a nastolit klid v soudní síni. Když má tým štěstí a doběhne, pes si vezme odměnu a psovod ho musí rychle chytnout, jinak by vyrazil na parkur i bez něj. Pokud psovod musí na parkuru po psovi skočit jako rugbyový hráč, většinou odcházejí bez dokončování trati, psovod nasupený, pes otrávený, že už nemůže běhat. Někdy je tohle chování způsobeno nedůsledností psovoda nebo snadnou rozptýlitelností psa. Ale pokud je jedním ze symptomů i odmítání hračky nebo pamlsků před během, někdy i po něm, je diagnóza jasná - pro psa neexistuje na světě nic lepšího než agility.

Někdo by si možná řekl, že o to mu celou dobu šlo, naučit psa, že agility je ta největší legrace. Ale jiní závodníci, například Susan Garrett nebo Greg Derrett, by řekli, že jakmile dá pes přednost překážce místo pamlsku nebo hračce, můžete se těšit na problémy.

Agility se tak pro psa stane odměnou, tedy něčím, co upevňuje chování. Psi těšící se na běh jsou mnohem náchylnější k chybám z nepozornosti - předčasným startům, nepočkání v pozici two-on-two-off nebo skočení zóny, špatnému náběhu do slalomu, předčasnému výběhu, nesklápění houpačky, shazování tyček... A pokud takovou chybu udělají a mohou dále pokračovat v běhu, jsou odměněni, tedy vzrůstá pravděpodobnost, že stejnou chybu (útek ze startu, přeletění houpačky...) udělají znovu. A pokud nemůžete psa na parkuru odměnit hračkou neb pamlskem, váš počet možností ovlivnění psa je velice omezený, zvláště, když dojde na těžší sekvence, kde například budete potřebovat psa těsně otočit okolo bočnice nebo ho stáhnout z pasti. Psa můžete pouze potrestat, ale tím se naučí, co nechcete, aby dělal (když ho potrestáte ve správnou chvíli), ale nezjistí, co chcete, aby dělal, leda dlouhou a nepříjemnou vylučovací metodou. A to není pro sebevědomí (a tedy rychlost) agiliťáka ta nejvhodnější cesta.

Můžu dát za příklad borderáka Dreama (Dreamer Highland). Mladší generace agiliťáků si ho možná nevybaví, ale má ho v pedigree možná každá třetí borderka u nás (no, možná už míň). Byl to jeden z prvních agiliťáků, účastník MS nebo ME, nebo co se tou dobou běhalo. Mezi jeho potomky je celá řada výtečných agiliťáků, vnuci Akim, Anet z Česalky nebo Tachyoni. Jeho specialitou ale bylo shazování. Nebyl snad jediný parkur, ve kterém by nepadla alespoň jedna tyčka. Proč? Vypozoroval jednu věc: "Neshodím žádnou tyčku = jdu z parkuru; něco shodím = běhá se dál." (Tehdy se prostě běhalo tak dlouho, dokud pes nezaběhl v tréninku čistě.) A protože běhal rád, logicky mu došlo, že musí dělat chyby. Až po letech si ho na trénink půjčil někdo jiný a udělal s tím krátký proces. Když shodil, šel z parkuru a ležel "na hanbě". Pak se šlo na parkur, opět shodil, opět šel na hanbu. Napotřetí už začal přemýšlet, kde se stala chyba a napočtvrté přestal shazovat.

Uvedený příklad je jedním z řešení, jak psa odnaučit shazování (ale funguje jen tehdy, pokud pes shazuje opravdu z nedbalosti, ne například kvůli zdravotním nebo metodologickým potížím). Pes totiž chce běhat a když mu odeberete možnost běhat, potrestáte ho. Je to zároveň ukázka, jak se pro psa agility může stát motivující i bez odměn. A někdy je bohužel problém komplikovanější než shazování tyček.

Jednou z prvních věcí, co jsem Waye učila, bylo hrát si. jasně, můžete si myslet, je to borderka, to není nic těžkého. Ale víte co to je, přesvědčit hystericky ječící štěně, kterému někdo lítá po překážkách a vyloženě se dobře baví, že se má soustředit na vás a hezky se přetahovat o uzel jako hodný chlapeček? Bylo to na mrtvici, ani jsem nemusela běhat a přesto jsem po každém tréninku byla jak vysušená treska, jak fyzicky (od samého volání "Wayi, Wayi, syčák, get it!" a pobíhání, abych upoutala jeho pozornost), tak psychicky (to ve chvíli, kdy jsem místo "Wayi" začala volat "Ty magore"). Ale vyplatilo se to. Je přesvědčený, že neexistuje nic nejlepšího, než mít v hubě uzel, snažit se mi ho ukrást a rozcupovat. I když běží táta nebo Bára, je zakousnutý, i když přitom šíleně ječí a vykrucuje hlavu, že tam nemůže bát s nimi. Když chodím mezi překážkami, často do nějaké narazí bokem, protože mi kouká do tváře a ptá se: "Tak kdy, kdy vyrazíme?" Čeká na můj povel, protože ví, že když ho poslechne, dostane uzel a to je to, co chce. Pochopitelně má rád agility a dělal by ho i bez odměny, ale s tou odměnou je to mnóóóhem lepší. Od malička se s ním tahám mezi překážkami, i teď, když jdu třeba někomu zdvihnout laťku.

Možná jste se ale dostali do situace, ve které se s Buzzem ocitla i Susan Garrett - zaběhla sekvenci a nabídla mu uzel k přetahování, ale on se ani pořádně nezakousl a už se rozhlížel po překážkách, kterou by si mohl udělat teď. Jak se to stalo? Když Susan učila překážky, používala jako odměnu přetahování za uzel, které Buzz miloval. A proběhnutí tunelu nebo skočení skokovky nebo zastavení na zóně se staly skvělými věcmi, díky kterým se mohl přetahovat. Podle Premackova principu popsaného v Shaping Success se neutrální věc a tedy věc s nízkou hodnotou, stala vyhledávanou věcí s vysokou hodnotou, tak jako hra s uzlem. A uzel tak pro psa stal neutrální věcí. Tak jako se clicker stane vítaným signálem, že přichází žrádlo, tak zůstane neutrální věcí, pokud nejdřív pes dostane pamlsek a pak klik.

Řešení takového problému? Co tě otrávilo, to tě i uzdraví. Místo toho, aby pes nejdřív dělal tunel a pak dostal odměnu, nejdřív dostal "odměnu" uzel a pak za odměnu mohl do tunelu. Samozřejmě z toho nejdříve nebyl nadšení, tak jako Way nebyl nadšený, že nemůže sledovat dění na parkuru a má se se mnou přetahovat. Ale časem se nadšení, které choval pro tunel, přeneslo opět na hru s uzlem. Stejně tak s pamlsky. Po zóně se s dalšími překážkami pokračuje jen v tom případě, že pes spolkne pamlsek. Když nechce, znamená to pro něj, že nechce běhat. Pokud spolkne, běhá se, pes byl odměněn, že vyhověl přání svého psovoda. Jakmile zjistil, že pamlsky jsou pro něj výhodné, přestal se jim bránit a nakonec je vítal s nadšením.

Poučení? Snažte se mít v kapse vždy připravenou skutečnou odměnu, abyste si vy i pes mohli užívat agility naplno.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Pavla Pavla | E-mail | Web | 11. ledna 2008 v 20:11 | Reagovat

Ahoj Káťo, tvoje články jsou fantastické, k tomuhle mohu přidat vlastní zkušenost. Floyd miluje překážky. Běhání je pro něj jedna z nejlepších věcí na světě, nicméně pamlsky ho zajímají také. Měla jsem problém s tím, že se nedokázal odložit na startu. Soustavně vybíhal dřív, nemohla jsem se ani narovnat (pžitom klasické odložení měl zmáknuté dobře). Zkoušela jsem všechno možné, nic nefungovalo, až jednou jsem se rozhodla, že když je pro něj odměna běhání, prostě mu tu odměnu seberu. Kdykoliv vyběhl dřív, prostě jsem ho sebrala a z parkuru odešla. (I když někdy to chtělo pevné nervy, abych ho nezabila :-D

Tímto jsme se dostali k tomu, že dneska se krásně odkládá (i když u toho vypadá jako když mu trhají hlavu), ale už mi vybíhá pouze na určitý povel.

Mohu jen potvrdit, že máš naprostou pravdu a těším se na další články, vždycky je zhltnu jedním dechem :-)

2 KaTachyon KaTachyon | E-mail | Web | 12. ledna 2008 v 11:43 | Reagovat

Yup, je to tak. Psala jsem tam v jednu v noci, tak jsem zapomněla na příklad s odložením, díky, žes ho doplnila ;-)

3 Iveta Iveta | E-mail | Web | 12. ledna 2008 v 11:50 | Reagovat

Ahoj Katko.

Opět skvělý článek. Dobře jsme se pobavila, protože to všechno znám. Sid byl jako vystřižený z Tvého článku. Jen to nebyly jen překážky. Pro něj byla odměnou jakákoliv práce.  Když trénoval cokoliv, tak pamlsky plival, balonek si sice vzala, ale upaloval s ním rychle plnit další úkol. S rickym už jsem byla chytřejší a šla na to jinak. Tak ten běhá a pracuje pro odměnu.

Těším se na další články a hlavně někdy konečně zase na viděnou.

4 Renča Renča | E-mail | Web | 13. ledna 2008 v 8:15 | Reagovat

Ahoj Katko, pěkný článek. Vyvěsím ho holkám u nás na cvičáku - s Tvým dovolením....teda hlavně jedné.

Má křížence ovčáka a kolie,je to "starší" paní - v uvozovkách proto, že kdybych o své 54 leté mamince, řekla, že je stará, tak mě ukamenuje.

Když postavíme něco hodně zahýbacího, překážky blízko sebe, tak pes běhá perfektně. Ale v okamžiku, kdy postavím rovinku nebo překážky blízko u sebe, tak je problém. Ona psu nestíhá, vysílačku nemá (páč nechce rovinky běhat a já už jsem asi trochu nad ní zlomila hůl) a pes, který musí běhat v košíku, na ní skáče, štěká a kdyby neměl ten košík, tak jí i kousne. Překážky miluje. Říkala jsem jí, aby v okamžiku, kdy to  pes udělá, odešla z parkuru. Ale chyba...odpověď zněla...to bychom si vůbec nezaběhali a on by pak nebyl unavený. Takže oba chodí, panička odchází naštvaná a nešťastná.....a pes...kdo ví.

Doufám, že se to opět nenakopíruje 10x. Fakt klikám na Poslat jen jednou :-))

5 KaTachyon KaTachyon | E-mail | Web | 13. ledna 2008 v 19:14 | Reagovat

Jasně, materiál ze stránek klidně vytiskni, pošli nebo povídej komukoli, stačí mi, pokud u toho moje jméno, když mi to i řekneš, je to jen plus ;-) Ale myslím, že byprospělo i Běhání psovodů pokročilých věkem a naučení vysílaček.

A s tím kopírováním příspěvků si nedělej hlavu, nejspíš měl nějaké problémy Blog.cz.

6 Ремонт холодильников lAxono Ремонт холодильников lAxono | E-mail | Web | 9. května 2017 v 15:58 | Reagovat

He’s reasonable and tries to meet his coworkers halfway, when possible.
It's not the end of the world!

7 Ремонт Холодильников lAxono Ремонт Холодильников lAxono | E-mail | Web | 12. května 2017 v 14:41 | Reagovat

She refuses to go on a blind date again because she had bad experience.
You should be ashamed of yourself.

8 Mossi N lAxono Mossi N lAxono | E-mail | Web | 18. června 2017 v 14:36 | Reagovat

You promised, now keep your word.

9 Took F lAxono Took F lAxono | E-mail | Web | 15. července 2017 v 20:20 | Reagovat

Let’s make the most of our vacation.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama