Proč nemám ráda závody začátečníků a seniorů

4. ledna 2008 v 21:04 | by KaTachyon |  Agility
Občas se na internetových diskusích probírá otázka vhodnosti účasti na závodech začátečníků nebo veteránů. Závody začátečníků (teď mám na mysli spíše začátečníky-štěňata) jsou většinou otevírány od roka věku psa a psi překonávají kratší jednoduchou trať, většinou na snížených skokovkách a některých zónovkách, pokud jsou použity. Kategorie veteránů se stala dokonce oficiální, se sníženými skokovkami, áčkem a parkurem bez houpačky. Závody začátečníků tolik emocí nevyvolávají, na soutěže vetránů se už objevují vyhraněnější názory. Já považuji obě kategorie, jak tu neoficiální, tak tu oficiální, za nevhodné v takové podobě, v jaké se s nimi nejčastěji setkávám.

Nerada bych samozřejmě někomu křivdila nebo zobecňovala, nevylučuji, že existují zodpovědní pořadatelé, kteří nechtějí ohrozit zdraví mladých psů, jen aby získali pár korun na startovném navíc. Stejně tak věřím, že ne všichni závodníci v kategorii veteráni se do ní přihlásili, protože mají větší šance na umístění, než jinde.
Možná si budete myslet, že nemám co říkat o začátečnících nebo seniorech, když teď mám mladého závodícího psa, takže ani jedna kategorie se mně netýká, i kdybych chtěla. Když jsem si pořídila před čtyřmi lety Waye, věděla jsem, že s ním nebudu chtít začít skákat dřív jak v roce. Často jsem od kamarádů agiliťáků slyšela, že to "stejně nevydržím", i když to mysleli v dobrém. Nevyvracela jsem jim to, i když jsem se divila, proč bych to neměla vydržet. Canny měl dlouho boreliózu, takže moc dobře vím, jaký má člověk pocit, když hodí psovi klacek a on se mu vrátí po třech. Netuším, proč bych měla riskovat zdraví psa jen proto, abych mohla vyrazit na závody o půl roku dříve. Nakonec jsem začala závodit s tříletým psem a ani v nejmenším toho nelituji. A Canny v devíti a desíti letech vyhrál MR borderek. S lepším tréninkem závodí lépe a rychleji, než kdy předtím
Závody začátečníků - štěňat
Řekněte mi, proč to lidi dělají? Myslím takové závody, kde se postaví běh kolem dokola s pár tunely, skokovkami a třeba rozloženým áčkem, startovat mohou roční psi. Co nutí jejich psovody vyhnat mladé, nezkušené psy do závodního prostředí, plácnout je před první překážku a pak se řítit po trati s nadějí nějaké té ceny?

Kdybych měla pořádat závody pro začátečníky - štěňata, jediná překážka, kterou bych možná použila, je tunel. Zato by závodníci museli předvést, jak se jejich pes dokáže otočit na jednu i druhou stranu, že od nich dokáže vyběhnout dopředu a dokáže rychle běžet k nim, že vydrží sedět na startu, i když se jeho majitel rozeběhne pryč, že dokáže svého psovoda sledovat, že má zájem o odměnu, kterou si jeho psovod vybere. To jsou vlastnosti, které bych u začátečníků, tedy psů, kteří se chystají zahájit sportovní kariéru, hledala.

Závody začátečníků mají svůj smysl v případě, že psovod chce psovi představit závodní atmosféru a nechce platit celé startovné jen kvůli tomu, aby odešel se psem, který se mu zvedne ze startu. Pokud se na trati objeví překážka nebo prvek, který pes ještě nezná a který by ho zbytečně zmátl, psovod by měl vybrat takovou trasu, na které si může ověřit, jestli pes dokáže předvést, co se doma naučil, popřípadě nemusí startovat vůbec a může jen psa zvykat na cvičení v závodní atmosféře mimo parkur. V tomhle se mi na dogdancingu zamlouvá kategorie Fun, kde psi s psovody předvedou nacvičenou sestavu a rozhodčí jim ji okomentují, ale soutěžící nezávodí mezi sebou.
Co by velcí psi neměli začínat před rokem života a malí psi o něco dříve:
  • Skákat na překážkách s plnou výškou.
  • Běhat na zónovkách v plné výšce.
  • Překonávat slalom s tyčkami v rovině.
Co psovi pomůže, pokud bude umět, než začne cvičit překážky:
  • Umět si hrát.
  • Žrát pamlsky.
  • Nechat se přivolat.
  • Zůstat u psovoda, i když si v okolí hrají jiní psi.
  • Nechat se odložit.
  • Chodit na vodítku.
  • Chodit bez vodítka.
  • Znát prostředí cvičáku a závodů.
  • Zůstat v klidu i v náročném prostředí.
  • Následovat pohyb psovoda.
  • Odběhnout od psovoda, například za hračkou.
  • Rozumět pochvale, případně clickeru.
  • Umět spolupracovat při učení triků, ať už dotýkání targetu nebo dogdancingových cvicích.
  • Být fyzicky fit.
  • Reagovat na strany.
Jako pěkné závody pro začátečníky a seniory vidím třeba soutěže, které se budou pořádat na MR borderek 2008.
Veteráni
Je oficiální kategorie veteránů, budiž. Pokud tam někdo chce závodit, je to samozřejmě jeho věc. Nepoužívání houpačky určitě psům ulehčí. Ovšem nízké skoky v kombinaci prudkým točením... No, o tom mám své pohybnosti.
Co mně na diskusích o závodech veteránů zaráží, je odůvodňování jejich pořádání. Jen pro ilustraci bych chtěla uvést pár příkladů lidí, kteří jsou pro pořádání:
Umožnit veteránům zaběhnout si svůj běh na oficiálních závodech považuji za skvělou věc. Náš klub se rozhodl již na podzimních závodech tuto kategorii otevřít. Rádi si tu trochu práce navíc kvůli našim starším přátelům uděláme. Spousta psů se dostává do "důchodového" věku a přesto je v nich plno energie a radosti z agility. Pokud budou mít možnost překonávat nižší překážky jistě to prodlouží jejich aktivní život a i kdyby se jen zmenšila možnost úrazů, tak to přeci stojí za to. Agility je na úrazovost rizikový sport, to si přiznejme a tak je jen dobře, že starší psi budou mít tuto výhodu snížených překážek.
Překvapuje mne názor, že starší jedinci , kteří se rychlostí a silou nemohou srovnávat s mladými, na závody nepatří. Samozřejmě že patří, ale do takových, na jaké budou jejich síly stačit. Proto i lidé mají kategorii Juniorů a Seniorů v mnoha sportovních odvětvích.
A už to, že pes normálně v LA bude mít překážky na mediu a trať kratší je pro zdravého seniora dostatečná úleva. Stáří totiž není nemoc, jen je potřeba přispůsobit vše menším fyzickým možnostem. A pes agiliťák se nenasytí sebedelšími vycházkami.
A teď z diskuse těch, kteří nechtějí, aby se na závodech povinně vypisovala kategorie veteránů:
Na každého sportovce jednou přijde stáří nebo se přihodí zranění. V takovém případě se postupně ze sportu stahuje, popř. už nepodává špičkové výsledky.

Kategorie veteránů povede k tomu, že lidé v touze po úspěchu a adrenalinu spojeném se závody budou své psy zatěžovat i v momentě, kdy už na sport nestačí. .... Protože agility opravdu není pro každého psa!

A ještě jedna poznámka. To my, lidé, chceme závodit. Proto jsme naučili své psy milovat agility. Svou přítomností, hravostí, pochvalou. Jde to i bez závodů, dokonce i bez překážek.
(Poznámka: Některé věty, které odkazovaly na autora jsem vypustila, protože přispívali do veřejných diskusí a já se neptala, jestli mohu jejich názory uvádět ve svém článku.)
U kategorie vetránů, stejně jako kategorie štěňat, záleží na svědomí psovodů. Pustím svého psa na parkur, když vím, že na to není fyzicky fit? Jedinou ukázku této kategorie, kterou jsem měla tu "čest" shlédnout, jsem viděla na MR borderek 2007. A nebyl to radostný pohled. Někteří psi vypadali tak nemocně, jako by ani nemohli udělat krok rovně, jiní se řítili po parkuru hlava nehlava, jako by to bylo poprvé za sto let, co vidí překážky.
Je tohle agility? Agility snad má být o tom, jak dokáží pes a psovod spolupracovat mezi překážkami, jak dokáží být v té spolupráci rychlí a přesní. Takové agility známe a máme ho rádi.
Víte, v příspěvcích nacházím často, že starý pes přece "není nemocný", "nepatří do starého železa", "sice je pomalý, ale stále má z běhání radost" a to překvapivě hlavně u zastánců kategorie vetránů, zatímco u jejich oponentů nikde nevidím, že by staří psi měli být nemocní nebo byli starým železem.
Finská tervurenka Aqua vyhrála v deseti letech mistrovství světa a rok poté startovala opět, tentokrát skončila "až" šestá. Ano, starší psi opravdu zpomalují.
Mají snad ve Finsku elixír mládí, na který my nemáme recept? Neznám podrobnosti severského tréninku, ale myslím, že ségra nakopla jádro pudla. Když jsem si stěžovala, že psům se ničí klouby už od šesti/sedmi let, řekla: "Některým se ničí už od šesti měsíců." Pokud zničíte psovi nešetrným tréninkem tělo už v šesti měsících, nemůžete čekat, že v šesti letech bude skákat jako srnec.
Na jedné dogdancingové akci, která se už bohužel nikdy neopakovala, nám přednášel MVDr Jaroslav Benda. Poznámky, které jsem si dělala, jsou dosti zmatené, takže je prosím neberte doslova, kdybych náhodou citovala chybně.
Vývoj kloubů u starých psů (nad 6 - 7 let)
Prováděly se pokusy (tuším na bíglech?) a bylo zjištěno, že u psů, kteří po dobu 16 týdnů běhali 9 - 12 hm 1 hodinu (pozn.: Tak to mám napsané, ale jak tomu přesně rozumět, netuším.) se objevil degenerativní vývoj chrupavek a femuru (stehenní kost, jediná, kterou umím latinsky :-) ), změny byly nevratné. Z toho vyplývá, že starší psi jsou náchylnější podlehnout zátěži.
Ovšem pokud je zátěž psů celoživotní (5 dní v týdnu 75min 3 km + zátěž na zádech 130% vlastní hmotnosti), pak je minimální poškození i ve stáří.
Konec poznámek.
Co mi z toho vyplývá? Starším psům je třeba ubrat zátěž, ale nemusí to být formou snížení překážek. Zkušený pes nepotřebuje běžet na tréninku áčko pětkrát, jednou nebo dvakrát to stačí. Můžete náběhy do slalomu trénovat jen na šesti tyčkách. Místo pěti dlouhých sekvencí můžete postavit dvě krátké. A tak dále. Na závodech nemusíte tahat psa oba dva dny do všech běhů, ale přihlásit ho jen na jeden den nebo běžet jen některé běhy. Po závodech mu dát více času na regeneraci. Důležité je nezapomínat na posilování, protože to jsou svaly, co drží kostru pohromadě, místo jednoho tréninku agility vyražte se psem plavat.
Nepřestávejte se psem trénovat, dokud ho to bude bavit a dokud proti tomu nebude nic namítat veterinář. Znám psa, který musel kvůli zdravotním problémům náhle přestat s běháním a začal mít problémy se srdcem, protože to bylo na zátěž zvyklé a najednou pracovalo "naprázdno".
Nerada bych se pletla do práce studovaným veterinářům a plácala tady z nevědomosti nesmysly, takže kdyby chtěl někdo poučený napsat nějaký pěkný článek, jak je ideální se psem trénovat v průběhu celého jeho života, budu moc ráda.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Iveta Iveta | E-mail | Web | 4. ledna 2008 v 22:06 | Reagovat

Ahoj.

Sice si píšeme mejlíky, ale stejně mi to nedá. ;-) Ti psy co se řítili hava nahlava na MR borderek ti skutečně viděli parkur p "sto" letech. Už nejsou potřebné, tak se s nima nedělá. Ale to je jiná věc. Na nemocné a obézní psy byl skutečně smutný pohled.

Ale vem to tak, že máš psa, který celý život denně maká a myslí tím, že maká šíleně. Není to jen běhání po lese, ale u nás třeba i po sutinách. Pak přijdou úrazy. Což se dá při takovém zápřahu čekat. Ale pes má pořád chuť do práce a jediné, kde se ještě jako senior může zúčastnit je naštěstí agility. Takový pes už nepotřebuje trénink, ale závodí pro svou psychckou pohodu. V záchranařině už může jen trénovat. Normální člověk nemá to svědomí pustit psa do těžké práce, když ví žeuž to neuběhá a nebo neudýchá. A ono prohledat prostor 30000 metrů čtverečních dá pěkně zabrat i mldým psům.

Všichni to berete málem jako světovou novinku. Pravda je taková, že v Rakousku a Německu se nikdo nikoho neptá jestli chce do veteránů. Prostě po dosžaní určitého věku tam psi startují automaticky. A když jsem to viděla, tak to jsem ještě běhala s Čikinkem, což je víc jak deset let zpátky.

Add mladí psy. Tady s Tebou naprosto souhlasím. Do roku jsem děla poslušnost, točky a prostě veškerou práci na zemi. V roce jsem vytáhla skokovku a na ni Rickyho pustila jednou dvakrát, pak třikrát a postupně jsme přidávali. Za dva měsíce tréninku jsme byli tam, kde všichni ostatní co začínali se štěňátkama už "běhat". A za tři měsíce jsme byli dál a nemuseli řešit žádné zažité zlozvyky "z mládí". Rickyho nevyvádělo z míry mé přebíhání nebo točky. Prostě to neřešil, protože to už znal. Tak jsem narozdíl od jiných nemusela řešit podbíhání překážek, nebo to, že pes se nedívá dopředu ale hledá neustále psovoda. Tohle jsme měli dávno vyřešené. ; - )

Měj se hezky a nezlob se, že jsem se tak rozepsala.

2 KaTachyon KaTachyon | E-mail | Web | 4. ledna 2008 v 22:23 | Reagovat

Mně komentáře nevadí, myslím, že souhlasím s tím, že je v pořádku, když si pes po zranění užije závodní atmosféru, pokud jeho majitel dokáže odhadnout, na co jeho síly stačí a pokud ví, že by se na některé překážce nebo prvku v parkuru huntaval, klidně ho i vynechá. Ale jsou psi, kteří se nehodí ani pro veterány.

3 Renča Renča | E-mail | Web | 7. ledna 2008 v 12:28 | Reagovat

Ahojky, souhlasím. Co se týče veteránů. Myslím si, že pro vybití energie většině starších psů stačí pořádná aktivní procházka v lese. Co se týče agility....na cvičáku mu postavím parkur bez zbytečných změn směrů.... třeba bez slalomu....takový, který vím, že mu neublíží a na závody bych už takového psa (který není z jakéhokoliv důvodu) schopen závodit v "normální" kategorii netahala.

Co se týče mladých psů a štěňat. Tady je to asi opravdu na majiteli psa. Spoustu věcí bych do 12 měsíců psa skutečně nedělala, ale každý na to má jiný názor. Někdo začně s borderkou skákat už v půl roce na nízkých překážkách, někdo až ve 14 měsících na max. výšce. Pak hodně záleží na tom, kdo z těchto dvou se ujme stavby parkuru pro mladého psa....je na majiteli, aby se rozhodl, jestli mu stojí za to běžet.

4 Iveta Iveta | E-mail | Web | 7. ledna 2008 v 19:13 | Reagovat

No já jsem zvědavá, co budeš psát až Tvůj borderáček bude mít aktivní kariéru za sebou. Bohužel to jednou přijde. A věř, že on bude neustále odmítat pochopit, že už není nejmladší. Mám doma desetiletého psa, který byl zvyklý celý život pracovat a jezdit po závodech. Užívá si každé závody. Jsem moc ráda, že teď už se nebude muset jen dívat, ale že se i proběhne. Nemá mi ho kdo hlídat, když odjedu na závody s mlaďochem, takže musím vzít i dědulu. O ceny mi vůbec nejde. Pro mě je důležitější, že domů vrátím se veselým psem, který bude čtrnáct dní plný elánu jen proto, že byl na závodech. Kdo to nezažil nepochopí.

5 Renča Renča | E-mail | Web | 8. ledna 2008 v 8:05 | Reagovat

Souhlasím, možná za 10 let změním názor....ano, dosud jsem měla psa, kterému skutečně stačí procházka v lese a trénink na cvičáku. Tak počkáme a uvidíme.

6 KaTachyon KaTachyon | E-mail | Web | 9. ledna 2008 v 22:33 | Reagovat

Ha, uvedla jsem tu pěkný blud, Aqua Tarkatan se narodila v roce 1998, tedy určitě není zářným příkladem dobře trénovaného psa za účelem dlouhých let aktivního závodění. Snad jsem něco četla o některým z malých psů, ale nevím nic najisto, tak raději počkám, než si něco zjistím podrobně.

7 Jana Jana | Web | 2. února 2008 v 20:47 | Reagovat

Docela zajímavé téma. Myslím, že pokud má člověk alespoň trochu rozumu, nenechá skákat půlroční štěně velkého plemene přes překážky, nebude s ním dělat slalom...Bohužel, ne vždy tomu tak je, protože mnozí začátečníci chtějí co nejrychleji dobře běhat a co nejdříve vyrazit na závody. Mnohokrát jsem zažila, kdy na cvičák přišli zájemci o výcvik s půročním štenětem ať už malého nebo většího plemene a chlubili se, že jejich pes skáče mnohem větší překážky...A zdravotní stránka jim už nějak uniká...

8 Anetka Anetka | E-mail | Web | 22. února 2008 v 19:39 | Reagovat

ahojky chci se zeptat ted pojedu na první závody kategorie začátečníci, agility trénuji třičtvrtě roku a naše výcvikářka říká že nám to jde (chodíme totiž na cvičák).Myslíš že je to blbý nebo nevhodný běžet začátečníky.?PS je seznámená se včemi překážkami a slalom umí samostatně.Podívej se na Anetttinky.blog.cz a řekni mi jestli si myslíš že mam začít závodit.Ptám se tě proto, protože si myslím že máš se psy hodně zkušeností obzvlášť v agility.Líbí se mi tvé stránky máš to tu odborné a prostě se tady dozvím hodně věcí.Tak se prosím jukni na ty stránky..... moc tě prosím.ahojky:)

9 Nat  .lAxono Nat .lAxono | E-mail | Web | 28. dubna 2017 v 8:24 | Reagovat

I got mixed up, went the wrong way and got lost.

So far, I have read 3 books by King.

10 Ремонт холодильников lAxono Ремонт холодильников lAxono | E-mail | Web | 9. května 2017 v 14:48 | Reagovat

It stands to reason that he apologized.
You did it!

11 Mossi N lAxono Mossi N lAxono | E-mail | Web | 17. června 2017 v 1:13 | Reagovat

Instead of working hard, he spends time building castles in the air.

12 Took F lAxono Took F lAxono | E-mail | Web | 17. července 2017 v 3:47 | Reagovat

A new car is high on my list of priorities. A new TV is not high on my list.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama