Březen 2008

Štěňata a agility - bez překážek

29. března 2008 v 16:03 | by KaTachyon |  Agility
Když si odmyslíte překážky, co vlastně pes na parkuru dělá? Zrychluje, zpomaluje, točí se k psovodovi nebo od něj, předbíhá psovoda, dobíhá ho, běží od něj stranou, točí se okolo psovoda.... To všechno podle psovodových povelů. Psi se řídí nejen slovními povely (vpřed, right, left, jdi dál, ke mně....), ale i pohybem psovoda (pohyb rukou, natočení ramen, rychlost běhu, směr běhu...). Je obrovskou výhodou, pokud se pes umí podle povelů orientovat dříve, než začne běhat mezi překážkami. Jednotlivé překážky by se pak měly učit zvlášť a do sekvencí je pak spojovat, až je psi umí samostatně z různých úhlů.

Sequence - Ypsilon

21. března 2008 v 13:42 | by KaTachyon |  Agility
Opět jedna sekvence inspirovaná abecedou Nancy Gyes. Chtěla jsem na ní procvičit stahovačky (i vytlačovačky), vysílání rovně, točení o 180° a těsné točení okolo bočnice. Nakonec to dopadlo tak, že jsem si procvičovala i blindcrossy.
Way se snažil pěkně, ale ke konci, když jsem si zvykla mu utíkat, začal shazovat. Pro některé psy je velmi těžké soustředit se na správný skok a zároveň nepanikařit kvůli tomu, že psovod je o několik překážek vepředu. Pokud má váš pes stejný problém jako Way, je na místě cvičení rovinek s tím, že psovod se bude držet před psem, ze začátku třeba jen o pár kroků a pokud to pes bude zvládat, můžete vzdálenost postupně prodlužovat.
I při skokové gymnastice se mi potvrdilo, že Way neumí vyměřovat krok, pokud jsem před ním, protože dokáže skočit 60 cm vysoké překážky, mezi kterými je vzdálenost jen 120 cm, ale jen v případě, že jsem za ním a nechám ho pracovat samostatně (tj. jen hlásím "hop, hop", ani neukazuji). Jakmile si stoupnu už jen mezi dvě překážky, Way si skok nevyměří a spadle do první nebo do druhé tyčky. Aby se to nestávalo, je potřeba psa naučit, kdy se má soustředit na skok a kdy na pokyny psovoda. Je to ovšem soustředěná práce nadlouho.

Schovej se!

19. března 2008 v 21:17 | by KaTachyon |  Dogdancing
To jsem si takhle vymýšlela sestavu a protože chytře vymýšlím sestavu tak, jak by se mi líbila, a ne podle toho, co s Wayem umíme, na konec se mi hodila dokonalá póza... kterou jsme s Wayem samozřejmě nikdy nedělali, ani jsem nevěděla, jak se učí. Tedy, měla jsem představu, ale nikdy jsem se neptala nikoho, kdo ji už umí. Pes se vlastně v tomhle cviku o něco opírá předními packami (může to být ruka psovoda nebo třeba deštník) a čumák schová mezi ně a pod předmět, o který se opírá, takže to vypadá, jako by se trochu styděl. Může při tom sedět nebo stát na zadních. A protože jsem s Wayem už nic nového dlouho nezkoušela, vzala jsem pamlsky, clicker a rozhodla se pustit do boje.

Kliky a triky

19. března 2008 v 20:30 | by KaTachyon |  Clicker
Tenhle článek jsem sice zařadila do rubriky Clicker, ale týká se jak agility, tak i dogdancingu. To právě proto, že v obojím se hodí cvičit s clickerem a učit různé triky. V dogdancingu je to základ sportu samotného, v agility je to výborný způsob, jak psa naučit se učit, jak pochopit, jak se pes učí, a v neposlední řadě společný čas strávený zábavou utužuje vztah mezi psem a psovodem.
Vůbec nemusíte pro tyhle hry používat clicker, stačí, když budete mít pochvalu, kterou dokážete psa přesně pochválit v okamžiku, kdy dělá něco dobře. Na učení spousty triků navíc nepotřebujete nic víc než odpočatého psa, spoustu pamlsků a pár metrů čtverečních prostoru. A clicker samozřejmě, pokud ho používáte.
Učení triků doporučuje Silvia Trkman nejen kvůli výhodám, které jsem už dříve jmenovala, ale i kvůli uvědomění si vlastního těla a jeho používání, takže pak se pes dokáže lépe ovládat na překážkách i mimo ně. Mary Champagne zase říká, že po měsíci a půl učení různých triků shapingem je pro psa hračka naučit se správně skákat.
Na učení triků nemusíte mít žádné zvláštní znalosti, co o svém psovi a jeho reakcích nevíte, to při tréninku rychle zjistíte. Můžete hledat na internetu a v knihách inspiraci, jak se dají různé cviky naučit, ale ještě lepší je si vymýšlet si vlastní postup nebo celé cviky samotné. Pokud sami vymyslíte, jak naučit vašeho psa fungovat, snáze pak přijdete i na řešení některých problémů, které vás mohou potkat při trénování na závody, ať už dogdancingové nebo agilitní.

Štěňata a agility - Neopakujte moje chyby

16. března 2008 v 18:51 | by KaTachyon |  Kateřina Lerlová
Je celkem normální dělat chyby. Člověk (nebo taky pes) se tak učí, co je jen plýtvání energií. S Tachyonem jsem jich udělala kvanta. Ale to nejdůležitější na chybách je umět se z nich poučit. Jsem přesvědčená, že u dalšího psa už tyhle chyby neudělám. A vy?

P.S.: Jak by řekl Anakin: "I'm a slow learner."

A nesmějte se mi tolik :-)

Štěňata a agility - prcek doma

16. března 2008 v 18:19 | by KaTachyon |  Agility
Trénink agility může začít s prvními okamžiky, co si štěně přivezete domů. Pochopitelně, že nebudete učit psa přelézat přes překážky, ani přes úplně miniaturní, ale protože k agility patří i kladný vztah psa a psovoda, můžete vesele začít s tím.

Sequence - Zlatý kompas

12. března 2008 v 20:23 | by KaTachyon |  Agility
To jsem se takhle jednou vrátila z kina trochu nejistá, jestli se mi má líbit film, ze kterého si nedokážu vzpomenout na jediný vtip, a když jsem sedla za počítač, rozhodla jsem se, že se o zábavu musím postarat sama. A tak vznikla sekvence Zlatý kompas, na které se krásně dají procvičit základní principy vedení a vytlačování na dálku. Doufám, že se bude líbit.

Zóny a my XI.

9. března 2008 v 20:35 | by KaTachyon |  Agility
O zónách jsem už delší dobu napsala, protože jsem doufala, že se stane něco pamětihodného, co si zaslouží článek. Ne, že bychom měli dramatické a zásadní průlomy, ale dokud Way dělá zóny s radostí a dokonce občas i přesně, je to radost. Někdy se mi podaří ho přetáhnout a to pak je těžké v něm zase probudit jistotu v to že cvičí dobře a ztrácí rychlost.

Absolutní top spin

8. března 2008 v 18:06 | by KaTachyon |  Agility
Absolutní top spin, to je top spin provedený ad absurdum. Je to můj osobní název mé osobní otočky (alespoň myslím, že jsem jí zatím u nikoho neviděla), která z top spinu vychází, ale používám pro jiné příležitosti. Pro mě to ani moc otočka není, protože já většinu z ní prostojím a nechám točit se Waye. Používám ji na překážkách, které se jdou v točení o 180° a pak se pokračuje směrem, odkud se vybíhalo, nebo se ještě dále točí. Vymyslela jsem ho a rovnou ho použila na jedněch závodech na hře od Jitky Novotné (série překážek #2 - #4 a #9 - #8).

Trénink štěněte versus trénink dospělého psa

8. března 2008 v 17:51 | by KaTachyon |  Agility
Když někdo vysvětlovat, proč dělá s malým štěnětem áčko nebo kladiny "alespoň jednou než vyroste", často jsem se setkala s odůvodněním tohoto chování tím, že mladý pes se ještě tolik nebojí výšek, proto je důležitého seznámit s překážkou dříve, než vyroste bude a se jí bát. U někoho to je výmluva, jiný už to šíří jako blud. Pravý důvod je ten, že bránící se štěně je mnohem snazší přetáhnout přes kládu nebo áčko než dospělého psa. Popřípadě se trenér zeptá nováčka s dospělým psem, jak je pes starý, a pokud už například přesáhl hranici dvou let, vesele s ním vyrazí rovnou na vysoké áčko nebo ho nechá šněrovat dvanácti tyčkami slalomu.
Tím se ale celý trénink bere za špatný konec. Štěně a starší pes, který nikdy agility nedělal, mají jedno společné - oba jsou začátečníci a proto by s nimi mělo být k výcviku agility přistupováno stejně - posilovat svaly, utužovat vztah s psovodem, učit se novým trikům, zvykat si na nízké a jednoduché překážky a postupně zvyšovat nároky jak fyzické (zvedání překážek), tak psychické (rušivé vlivy v podobě ostatních psů a pohybu psovoda). Jediný rozdíl je v tom, že dospělý pes se učí rychleji a nemusí se zvýšením překážek na plnou výšku čekat na určitou věkovou hranici.

Štěňata a agility - zdraví

7. března 2008 v 20:16 | by KaTachyon |  Agility
Jedním z nejčastěji probíraných a diskutovaných téma je otázka, jak brzy začít co cvičit. Už jsem se tohoto tématu několikrát dotkla i zde na blogu, ale teď bych se mu chtěla věnovat ještě trochu více. Moje názory jsou založené na článku Američanky Christine Zink, PhD., která se specializuje na psí sporty a sama se věnuje aktivně agility a přednášce (takové menší) Čecha Jaroslava Bendy, MVDr., který spolupracoval na knize Agility: první krůčky (další autoři: Karin Divišová, Martina Podešťová) a byl několikrát oficiálním veterinářem české reprezentace na mistrovství světa.


Štěňata a agility - úvod

7. března 2008 v 17:08 | by KaTachyon |  Agility
Prý, že bych mohla napsat něco o štěňatech. Jestli bych prý nenapsala něco o tom, jak jsem trénovala Waye, když byl štěně. No, něco bych napsat mohla, dokonce občas i o tom, jak jsem trénovala Waye, a spíš bych měla zdůraznit, jaké chyby bych už nikdy neopakovala. Problém je, že "štěněčím", "předagilitním" věkem každý myslí něco jiného a je to nesmírně dlouhé období (půl roku, třeba než se začnou zóny, rok, než se třeba začne skákat, rok a půl než se začnou dělat sekvence...), takže to je mnoho materiálu ke zpracování. Way začal závodit třeba až ve třech letech, takže nevím, jestli by někoho můj návod zajímal. Dnes bych každopádně udělala mnoho změn a ve většině bych se řídila knížkou Susan Garrett: Shaping Success. No, ale zkusím dát něco dohromady. Omluvte sentimentální vzpomínky na štěňátko Waye.


Jak se nedostat do útlumu

3. března 2008 v 18:45 | by KaTachyon |  Kateřina Lerlová
Útlum (anglicky shut-down) je jev, kdy pes, psovod, nebo oba po chybě na parkuru ztratí šťávu, chuť a nadšení, že zbytek běhu je odfláknutý, bez radosti, popřípadě s dalšími chybami. Stává se to na závodech a při trénincích (nejen agility, ale i dogdancingu, obedienci, clicker trainingu a pokaždé, když společná činnost týmu psovod-pes vyžaduje vzájemnou důvěru) až příliš často a pro citlivého psa nebo psovoda to může znamenat i zkažený celý den závodů i dlouhé přemlouvání k dalšímu běhu. I pro psa, který agility miluje, není povzbuzující, když na něj psovod houkne: "Co to děláš?!" Pokud se to stane jednou, nic se neděje. Pokud se to stane podruhé, aniž by měl pes jasno, proč se na něj křičí, je nejistý. Potřetí už může odmítnout vběhnout do pasáže, kde očekává "sprda", i když neví proč. Pro psovoda to může být jednoznačným signálem, že pes "moc dobře ví, že nesmí vlítnout do toho tunelu, ale stejně si tam naschvál vlítne". Prosím, pamatujte si, všechny chyby na parkuru jsou vždy, pouze a jedině chybami psovoda. Buď psa vede špatně a neúmyslně mu ukazuje na špatnou překážku, nebo psa nepřipravil v předchozím tréninku na danou situaci (pes, který nikdy v žádné formě nedělal rozlišovačku opravdu nepochopí že teď "vpřed" neznamená tunel ale slalom). Proto je značně nesportovní deprimovat psa svými chybami.