Štěňata a agility - prcek doma

16. března 2008 v 18:19 | by KaTachyon |  Agility
Trénink agility může začít s prvními okamžiky, co si štěně přivezete domů. Pochopitelně, že nebudete učit psa přelézat přes překážky, ani přes úplně miniaturní, ale protože k agility patří i kladný vztah psa a psovoda, můžete vesele začít s tím.

Chléb a hry

Tachyon jako štěně hodně řádil a potom hodně spal. Bavili jsme se tím, že když byl vzhůru, přetahovali jsme se a honili se o hračky. Měl jich samozřejmě spoustu a taky měl mezi nimi svoje oblíbené a méně oblíbené, i když si hrál se všemi. Naučit psa hrát si je jednou z velkých výhod při tréninku agility, protože hračka je pohyblivější než pamlsky, snáze se hází a také si pes tak hraje s vámi, nemá vás jen jako nějaký automat na pamlsky (takže Way mě má jako automat na hračky). Neznamená to, že není důležité používat pamlsky, jsou výhodnější v tom, že se jimi dá odměňovat hodně, častěji, není to tak vysilující (přetahovat se s Wayem pořád dokola mi dá dost zabrat) a jsou lepší pro odměňování například statických cviků, jako je odložení nebo zastavovaná zóna.

Přetahování

Tak tedy ty hračky - chtěla jsem aby, si Way hrál se vším a hlavně aby se rád přetahoval. Při přetahování se totiž zahřeje a rozpohybuje, mám ho pořád u sebe a hraje si se mnou. Vlastně se při přetahování beze mě neobejde, takže se drží pořád u mně a otravuje, ať se chytím uzle a jdeme na to. Zkoušela jsem mu nabízet malý uzel (chtěla jsem pak trénovat s derrettovským čtyřuzlem), ale nakonec jsem zjistila, že se mu víc líbí obyčejný hadr, kus nějakého starého trička. Když chcete psa vyprovokovat, aby se ho hračky zakousl, nestkejte mu ji do huby nebo mu s ní rychle nemávejte před čumákem. Bude z toho zmatený nebo bude před hračkou uhýbat, aby zjistil, co se to děje. Mnohem lepší se využít kořistnického pudu a s hračkou před psem jezdit po zemi, popřípadě s ní na provázku třeba utíkat. Různě s hračkou poskakujte a snažte se ve psovi vzbudit o ní zájem třeba tím, že budete vydávat pištivé zvuky. Pokud pes honí lidi nebo kola nebo jiná zvířata, může se naučit honit i hračku. I když můžete používat hodně hraček, mějte jednu speciální, tu, kterou váš pes bude milovat nejvíc, schovanou jen pro speciální příležitosti, jako je třeba trénink agility, rozhodně ji nenechávejte ležet někde jen tak pohozenou. Jestli vás zajímá kompletní návod, jak naučit psa milovat hračku a přetahování, podívejte se na článek Susan Garrett.

Nezapomeňte, že hračkou může být cokoli. Nejen míček nebo uzel, ale i petflaška, stará ponožka, šiška... Cokoli, co se psovi líbí se dá použít ke hře. Například jedna Američanka se šeltií zjistila, že jí nevezmou na cvičák, protože šeltie si nehraje. Pomocí clickeru jí tedy naučila honit a nosit létající talíř. S tím jí zase vyhodili, že se nepřetahuje. Jenže šeltičce se nelíbilo, pokud kdokoli vůči ní kladl odpor a přetahovat se nechtěla. Takže panička se rozhodla využít toho, že šeltii se líbí létající listí a vyrobila si provaz s umělými listy. S tím se šeltie naučila zápasit a postupně se mohlo dát pryč i listí.

Nejméně oblíbený povel "Pusť!"

Jak naučit psa hračku pouštět? Hru byste měli vždycky ukončovat vy a to tak, aby z toho pes nebyl otrávený. To znamená čekat na nějaký vhodný okamžik, kdy pes nebude dávat pozor, povolí stisk a vy mu hračku rychle seberete a uklidíte. Pouštět hračku opravdu na povel jsem Waye nikdy nenaučila. Když ví, že bude následovat nějaká legrace, třeba opětovné hození hračky nebo půjdeme běhat, je ochotný mi na okamžik hračku eventuálně přenechat. Jakmile ví, že hračku uklidím, například proto, že budeme přecházet silnici, je to souboj nervů, kdo povolí dřív. Většinou skončíme na tom, že mu musím dát lehni, dojít k němu a chvíli ho utěšovat (ztrápeně na mě kouká a říká: "Mami, pomoc, chtějí ji mi sebrat, zachraň mě!"), než mu řeknu povel a pak čekám, dokud to nevzdá. Za ta léta jsem zjistila, že pokud nechce, nepustí hračku ani na nadávání, dušení, kroucení krkem a ušima, šimrání, prostě na nic. Už na začátku výcviku jsem totiž udělala tu chybu, že jsem ho za vydání hračky neodměňovala a když mu nabízím pamlsky teď, kouká na mě, jako bych spadla z Marsu, že jako kvůli salámu by se měl vzdát míčku. O důvod víc, proč klást na pamlsky a hračky stejný důraz. Moc vtipnou metodou naučila Susan pouštět uzel Buzze - najednou se uprostřed hry zastavila a dala mu na čumák pamlsek. Byl z toho tak perplex, že uzel pustil, aby zjistil, co se stalo. Pamlsek sežral a zakrátko začal pouštět, jakmile se s ním Susan přestala přetahovat.

Hračka je malá hra

Hraní se psem není jen o hračkách - když si spolu hrají dva psy, taky si nejdou nejdříve najít nějaký klacek. Zkuste svého psa vyprovokovat i ke hře s vámi samotnými, je to mnohem bezprostřednější a je to docela zábava. Podívejte se, jak si spolu hrají dva psi - nejdřív se na sebe upřeně dívají, pak udělají nějaký pohyb na místě, nejčastěji třeba "úklonu" a pak z ničeho nic se rozeběhnout, jeden honí a druhý je honěný. Za chvíli si můžou role třeba vyměnit, nebo vydávají různé zvuky, naráží do sebe, poskakuji okolo sebe, naznačují kousání, snaží se jeden druhého povalit... Zkuste takhle vyprovokovat svého psa - upřeně se na něj dívejte, můžete se k němu pomalu plížit, třeba i trochu bokem, naznačovat, že chcete utéci, pak se najednou prudce zastavit, vypísknout a začít utíkat pryč od psa. Pokud při první části upoutáte jeho pozornost, je nanejvýš pravděpodobné, že se rozeběhne nadšeně za vámi. Až vás doběhne, můžete si hrát, jak vás napadne - lochtat ho, šťouchat do něj, poskakovat na místě a zase se dát na útěk... S Wayem hraji tuhle hru o hračku - leží s ní někde, já se k němu plížím, dělám, že mu chci sebrat hračku, ale že to nechci dávat moc najevo, pomalu natahuji ruku a Wayovi většinou rupnou nervy, hračku popadne a vyrazí na mě, v tom okamžiku se dám na útěk, někam popoběhneme, přetahujeme se, zase uteču, schovám se za strom... Podívejte se, jak si se psy hrají malé děti a bude vám jasné, o čem mluvím.

Clicker

Brzy také můžete začít psa učit na clicker. Vezměte si něco dobrého (nejen něco, co pes jí, ale po čem se může vyloženě utlouci), rozkrájejte to na malé kousky a před obvyklým krmením si psa zavolejte k sobě a pamlsky mu zkrmte. Vždycky nejdříve klikněte a pak mu dejte ňamku. Obráceně to nefunguje :-) Jakmile pes pochopí, že se tady rozdává něco zadarmo, měl by být nadšením bez sebe, jakmile uslyší zvuk clickeru. To se snadno zjistí tak, že se klikne, když se pes třeba dívá jinam. Jakmile se po kliku otočí a řítí se pro pamlsek, clickeru dobře rozumí.

Pro úspěšný výcvik není clicker důležitý, člověk se velmi dobře obejde i bez něj. Důvod proč já používám clicker, je prostý, pro psa je cvičení velmi srozumitelné, snadno chápe, co se po něm chce a má radost z toho, že mi rozumí (můžete si vzít příklad z toho, jak se cítíte vy, když se snažíte s někým dorozumět a stále se nedokážete na ladit na stejnou myšlenkovou vlnu). I když je trénování s clickerem jednoduché, protože se řídí jasnými pravidly, není vždy snadné označit přesně ten okamžik, který by se nám líbil a je proto i u clickeru důležité mít trpělivost a radost ze cvičení. Je zbytečné se pouštět do tréninku, když je člověk unavený a nemá sílu povzbuzovat psa v tom, aby se snažil, pes je z toho pak zmatený a protože neví, kde udělal chyby, taky se mu nechce cvičit. Důvod, proč třeba jen nechválím, protože já chválím a to pořád, je ten, že právě chválím pořád. Zatímco s clickerem (nebo krátkým jasným slovem "yes") označuji v tréninku jen to, co se mi opravdu líbí a chci, aby to tak pes zopakoval, chválím a povzbuzuji ho i tehdy, když se Wayovi něco tak úplně nepovede, ale já mu chci dodat trochu odvahy, aby to zkusil znovu.
Velmi doporučuji zjistit si alespoň něco málo o tom, jak funguje operantní podmiňování, kdy se pes učí z následků svého chování - tedy že opakuje to, co mu přineslo něco příjemného (pamlsek, hru, hračku, seznámení se s cizím psem, pohlazení...) a snaží se neopakovat to, co pro něj bylo nepříjemné (ukončení hry, odebrání hračky, pamlsku z buvolí kůže, šlápnutí na packu...).
Víc o clickeru a výcviku s ním najdete přímo v rubrice Clicker.

Související články:
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Nicoletta,Nero,Beauty Nicoletta,Nero,Beauty | Web | 16. března 2008 v 21:53 | Reagovat

Pěkný článek , fakt píšeš úžasný článečky ! každý den koukám na tvůj webík , zda je zde zase něco víc =O)

2 Iveta Iveta | E-mail | Web | 18. března 2008 v 18:09 | Reagovat

Ahoj Katko.

Skvělý článek. Pěkně jsme se pobavila. Zvlášť u toho hraní si se psem. Moje oblečení by mohlo vyprávět. Teda už vlastně nemohlo. Oba hoši reagují totiž na to, když se na ně zadívám, zastavím se a pak dělám, že se k nim plížím. Jenže jsou na mě dva. Oba z toho mají děsnou prču. Nejraděj si hrají "na pasení". Kdy mě obíhají dokola. Má to jeden háček. Jak jsem ta neposlušná "ovce", tak si do mě klidně štípnou. Sidík do oblečení a Rickyn se snaží stylově do čumáku. :o) Občas si to vyměníme, ale co ti budu líčit, já je nedoženu. Když takhle blneme, čekám, kdy na mě někdo zavolá odchytovou službu, aby mě odvezla do blázince. Ale kdo nezažil, nepochopí. ;-)

3 Donie Donie | 25. června 2016 v 17:07 | Reagovat

Míčky a balonky nejen pro štěňata, ale i pro velké psy:

http://www.profichovatel.cz/profichoval/eshop/23-1-HRACKY-PRO-PSY/272-2-Micky-a-balonky

4 Ремонт холодильников lAxono Ремонт холодильников lAxono | E-mail | Web | 9. května 2017 v 20:19 | Reagovat

Pay attention to his words.
Don't worry. Everything will be all right.

5 Mossi N lAxono Mossi N lAxono | E-mail | Web | 17. června 2017 v 4:43 | Reagovat

I’ll get even with him for everything!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama